Příhlásit

Roháče

25.August 2014

Velikost písma: A A A

Autor: Filip Seitl

Západní Tatry jsou často opomíjenou částí Tater. Nedosahují takové výšky, jako sousední Vysoké Tatry. Nejvyšší vrchol Bystrá je vysoký 2 248 m. Nejzápadnější část pak tvoří Roháče - hřeben štíhlých skalnatých vrcholů obepínajících z jihovýchodu Roháčskou dolinu - jedná se o jednu z nejkrásnějších částí celých Tater.

Pohled z hřebene před Ostrým Roháčem do zadní části Roháčské doliny.

Roháčská dolina je nejlépe přístupná po silnici ze Zuberce, kde lze mimo jiné navštívit skanzen lidové archutektury – Muzeum oravské dědiny. Asfaltka vás dovede až do části zvané Zverovka, kde se nachází lyžařský areál a parkoviště. Odtud je již třeba pokračovat pěšky, přestože asfaltka zde nekončí. Silnička pokračuje Roháčskou dolinou až k Ťatliakově chatě u stejnojmenného plesa. Chata se nachází v nadmořské výšce 1393 m a je východiskem pro ty, kteří směřují dále na hřeben Roháčů. Chata vyhořela v roce 1963, její obnova probíhá až v poslední době. Za chatou se terén začíná zvedat, ať už stoupáte do sedla Zábrať, nebo pokračujete Smutnou dolinou do Smutného sedla. Přibližně v půli cesty ze Zverovky k Ťatliakově chatě se nachází Adamcuľa – skorušová polianka, zde odbočuje turistický chodník k Roháčskému vodopádu a Roháčským plesům. Vodopád se skládá ze dvou částí a celý je vysoký téměř 18 metrů. Stezka pak dále stoupá a rozdvojuje se – doprava směřuje do Baníkovského sedla (2040 m), a doleva k Roháčským plesům, které jsou pozůstatkem ledového příkrovu, který vymodeloval celou dolinu. Celkem 4 plesa jsou odstupňována v kamenitém amfiteátru. Jejich okolí je porostlé kosodřevinou. Největší z ples je zároveň největší v celých Západních Tatrách. Nadmořská výška ples je mezi 1 562 až 1 719 metry. Naučná stezka pokračuje okolo ples do Smutné doliny, odkud se dá sestoupit k Ťatliakově chatě. Hřeben Roháčů začíná na západě v sedle Pálenica (1 573 m), následují vrcholy Pálanica (1 752 m), Brestová (1 902 m), Salatín (2 047 m), následující ostře modelovaný hřeben pojmenovaný Skriniarky je v nejobtížnějších úsecích zajištěn řetězy. Dalším vrcholem je Spálená ( 2 083 m), dále Pachoľa (2 166 m). Odtud hřeben klesá do Baníkovského sedla (2 040 m), kde lze sestoupit do Spálené nebo do Jalovské doliny. Dalším vrchem je Baníkov (2 178 m) – nejvyšší vrchol Roháčů. Z Baníkova lze sestoupit přes Jalovské sedlo k Žiarské chatě. Úsek za Baníkovem je jedním z nejobtížnějších na celém hřebeni. Exponované úseky jsou zde jištěny řetězy. Na další řetězy narazíme hned za dalším vrcholem – Hrubou Kopou (2 166 m). Je jimi jištěn úsek vedoucí přes trojvrchol nazvaný Tri kopy (2 136 m). Odtud stezka klesá do Smutného sedla (1 962 m), odkud lze opět sestoupit buď do Žiarské doliny a stejnojmenné chatě na jihu nebo do Smutné doliny a k Ťatliakově chatě na severu). Hřeben zde ale dále pokračuje a stoupá k vrcholu Plačlivé (2 125 m). Následuje Ostrý Roháč (2 087 m), jedná se opět o velmi exponovaný úsek, kdy budete mít několikasetmetrový sráz po levé i pravé ruce. Přechodem tohoto vrcholu, který je symbolem této části Tater se dostanete do Jamnického sedla (1 908 m). Posledním vrcholem přesahujícím 2 tisíce metrů je Volovec na slovensko-polských hranicích. Hřeben se zde rozděluje, na východ pokračuje směrem k Bystré a Vysokým Tatrům, na sever postupně klesá. Posledním vrchem Roháčů je zde Rákoň (1 876 m), hřeben dále klesá až k masivu Osobité (1 687 m). Z Rákoně lze sestoupit do sedla Zábrať (1 656 m) a odtud k Ťatliakově chatě. Hřeben Roháčů je oblíben i pro zimní přechody, přestože cesta je od 1.11. do 15.6. oficiálně uzavřena.

Přechod celého hřebene nelze realizovat během jednoho dne, často se rozděluje do dvou dní. Celkem na 4 místech jej lze opustit směrem do Roháčské doliny

Reklama: